pondělí 10. prosince 2012

Chci!

Momentálně bych chtěla se znovu naučit těšit na Vánoce.
Čím jsem starší, tím jsou Vánoce stresovější záležitost, ačkoliv mi můžete třeba oponovat.
Vymyslet dárky, koupit dárky, upéct cukroví, navodit Vánoční atmosféru. Je to jako uzávěrka roku a 24. prosinec je deadline, kterej se prostě nesmí, ale fakt nesmí porušit.
Už nějaký rok mi chybí v očích ta dětská jiskřička, těšení se na dárky, a na půst.
Vánoce už beru jako potřebný odpočinek ( nejde se do školy), hra na harmonické vztahy v rodině ( babička od táty nebude štěkat na tu od mámy ) a na svátky jídla ( řízek, řízek, řízek )!
Taky bych chtěla aby bylo co nejmíň dnů "Jsem tlustá, hnusná, a nemám se ráda".
Dneska jsem se prostě probudila s tím, že jsem tady. Ošklivá, nemilovaná, tlustá, mrňavá. Myslím, že dneska by mi sebevědomí nezvedla ani ta vysněná kabelka od LV, nebo nějaká krásná róba od světoznámého návrháře. Dneska je prostě Tlustej den. Den, kdy po příchodu ze školy nehodlám opustit postel, ale jen kouřit, lejt do sebe zelený čaj ( víno???), sledovat Gossip Girl a naštvaně závidět, že jsem se narodila na špatném místě, se špatnou kreditkou. Haha.
Někde jsem se dočetla, že je super bránit se Tlustejm dnům ženskejma zbraněma. Jenže. Co to jako ty ženský zbraně jsou? Jak vypadají? Z jakýho muničního skladu se fasují a jak se s nima zachází? To bych jako fakt ráda věděla!
Takže nevim. Já prostě dneska nic nevim.
Asi sem dneska fakt zralá na to, otevřít flašku vína, vykouřit krabičku cigaret, a pobrekávat nad svým životem.
Protože, když si tohle dneska odbyju, tak zejtra už zase budu ta sebevědomá ženská, která má všechno v malíčku.
A proč protože?
Protože taková bejt chci.
A když člověk chce, tak všechno jde.